Příčiny překyselení organismu. Znáte ty nejčastější?

Na to, nakolik příliš velké množství kyselin, ovlivňuje zdraví organismu, jsme se již v Magazínu krásy zaměřovali, přečtěte si například tento článek.

Jak vzniká překyselení organismu a co s tím? Dlouhodobé překyselení organismu je vážný stav, který může mít za následek mnoho zdravotních komplikací včetně větší náchylnosti k fraktuře kyčelního kloubu ve vyšším věku. I proto je vhodné snažit se překyselení organismu pravidelně redukovat.

Nyní se nicméně zaměříme na hlavní příčiny překyselení organismu!

Nedostatek kyslíku v organismu

Kyslíku je mimo jiné třeba, aby se živiny, které konzumujeme ve stravě, přeměňovaly v těle na energii. Nepřivádí-li krev dostatek kyslíku do tkání, v organismu mohou vznikat větší množství kyselých odpadních látek. Hluboké dýchání naopak může organismus alkalizovat.

Vhodným spojencem, který navyšuje transportní kapacitu kyslíku, je chlorofyl. Toto zelené barvivo najdete především v zelenolisté zelenině, jako je špenát, kapusta, kudrnka či brokolice, a vedle toho ve sladkovodních a mořských řasách, například v chlorelle.

Chlorofyl pravděpodobně snižuje aglutinaci (shlukování krve), v jejímž důsledku ubývá kapacit na transport kyslíku.

Špatné trávení

Ačkoliv existují potraviny, které v organismu působí zásadotvorně či kyselinotvorně, faktem je, že kyselé odpadní látky v organismu utváří jakákoliv strava, která není správně strávena. Pro zachování vyrovnaného pH organismu je proto vhodné zachovat si a podporovat dobré trávení.

Fungování trávicích enzymů v organismu podporuje mimo jiné minerál vápník. Společně s hořčíkem, draslíkem a sodíkem jej najdete v doplňku určeném pro snížení překyselení organismu ANTI-ACID by Brandeis Clinic.

Stres

Možná tomu nevěříte, ale zdrojem překyselení organismu může být i stres. Lidská nervová soustava má dvě větve, sympatickou a parasympatickou. Sympatický nervový systém bývá spjat se stresem, protože je nejaktivnější pod vlivem podráždění nadledvin, typicky v momentech, kdy jsme naštvaní nebo se něčeho bojíme. Sympatický nervový systém spouští kyselou reakci v organismu, která navyšuje jak tenzi, tak aktivitu. V kontrastu s tím stojí parasympatický nervový systém, který naopak spouští alkalickou nervovou systémovou reakci, která organismus uvolňuje. Právě proto může dojít k překyselení pH i výhradně ze stresu.

Hluboké dýchání a relaxační techniky mohou snižovat působení stresorů na organismus. Vliv stresu může neutralizovat také užívání doplňků stravy bojujících proti stresu. Velmi účinné jsou v tomto ohledu tzv. adaptogeny, mezi něž patří například eleuteriokok ostnitý, dříve známý jako sibiřský ženšen, či rozchodnice nebo vitánie.

Adaptogeny je přímo nabitý doplněk stravy pro životní vitalitu a energii LIFE ENERGY by Brandeis Clinic.

Špatná strava

Nejvýraznější vliv na překyselení organismu má samozřejmě strava. Mnoho lidí má ale stále trochu zmatek v tom, jak je to s kyselino- či zásadotvorností potravin. To, zda má daná potravina kyselé nebo zásadité pH, vůbec nevypovídá o tom, jak působí v organismu. Typickým příkladem jsou citróny, jejichž pH je velmi kyselé, na organismus nicméně působí zásadotvorně. Na druhou stranu maso má sice pH samo o sobě zásadité, jeho účinek na organismus je ale kyselinotvorný.

Vliv má obsah minerálů

Jak se tedy kyselinotvornost či zásadotvornost potravin určuje? Vliv má především obsah minerálů v dané potravině a to, jak snadno je organismus schopen ji strávit (protože jak už víte ze začátku tohoto článku, veškerá nestrávená potrava se stává kyselinotvornou).

Existuje sedm minerálů, které se chovají jako elektrolyty a napomáhají neutralizovat a vyrovnávat hladinu kyselin a zásad v těle. Čtyři z nich jsou alkalizující, tedy zásadotvorné a jedná se o sodík, draslík, hořčík, vápník. Je-li v organismu příliš kyselin, může tělo tyto čtyři prvky využít pro jejich neutralizaci a vyrovnání pH krve. Proto jsou potraviny bohaté na tyto minerály považovány za alkalizující.

Zbývající tři minerální elektrolyty, které jsou kyselinotvorné, acidizující, jsou síra, fosfor a chlór. Potraviny bohaté na tyto minerály proto řadíme k těm, které mají tendenci podporovat hromadění kyselin v organismu.

Společně tyto alkalizující a acidizující minerály formují dvanáct minerálních elektrolytických solí, které napomáhají vyváženému pH, regulují produkci energie i metabolismus tělesných tekutin. Jedná se o:

• Chlorid draselný
• Síran draselný
• Fosforečnan draselný
• Chlorid sodný
• Síran sodný
• Fosforečnan sodný
• Chlorid vápenatý
• Síran vápenatý
• Fosforečnan vápenatý, který je hlavní složkou kostí a zubů
• Chlorid hořečnatý
• Síran hořečnatý
• Fosforečnan hořečnatý

Většina ovoce a zeleniny je alkalizující, protože jsou snadno stravitelné a obvykle obsahují vyšší množství alkalických minerálů. Oproti tomu většina obilnin, luštěnin, ořechů a potravin s vyšším obsahem bílkovin, jako jsou mléčné produkty, maso, vejce či ryby, bývají spíše kvůli těžším trávení a vyššímu obsahu acidických minerálů v organismu kyselinotvorné.

Zelená zelenina (řapíkatý celer, kapusta kudrnka, špenát) obsahuje typicky velké množství solí draslíku, hořčíku a vápníku, je proto skvělým prostředkem pro omezení překyselení organismu. Obilniny a maso obsahují spíše více fosforečnanů, které v organismu formují více kyselin. Tyto typy kyselin jsou nicméně důležité především v zimě, protože napomáhají organismu udržet si teplo. Ani kyselinotvorné potraviny tedy nemusí být vždy špatné, klíč je v rovnováze!