Překyselení žaludku a jeho skutečné příčiny (a jídlo v tom tentokrát nehledejte!)

I když se často třeba o cibuli nebo smažených či pikantních pokrmech tvrdí, že jsou spouštěči překyselení žaludku a následného pálení žáhy, což odborníci nevyvracejí, důležitější podle nich je spíše způsob, jakým jíme, nežli to, co konkrétně vkládáme do úst.

Překyselení žaludku a způsob stravování

To, co jíme, totiž není až tak problematické, komplikace vyvolávají spíše špatné stravovací návyky, respektive jaké množství jídla jíme, jak jej polykáme a koušeme.

Co je příčinou pálení žáhy? Nepříjemné pocity na hrudi jsou symptomem jevu, kdy žaludeční kyseliny společně s nedotrávenou potravou stoupají do jícnu. Ten je propojením hrdla a žaludku a na rozdíl od žaludku není „stavěn“ tak, aby pro něj přítomnost kyselin nebyla škodlivá. Žaludeční sliznice je chráněná kyselinám odolným hlenem, jícnu ale tato ochrana chybí a kyseliny jej rozleptávají a dráždí.

Jsou to kyseliny, které jsou za pálení zodpovědné. Označení překyselení žaludku není tedy zcela správné, coby pálení žáhy se ale již ve společnosti vžilo a často se využívá.

Pálení žáhy zažije čas od času každý. Dochází-li k němu častěji než dvakrát týdně, nejedná se již o běžné pálení žáhy, ale o onemocnění zvané gastroezofageální reflux, respektive chronické pálení žáhy. To již může být příčinou zdravotních komplikací, jako jsou potíže s polykáním, eroze zubní skloviny, astma, šepot či kašel. Při porušení jícnové sliznice může dojít k jejímu zánětu a refluxní ezofagitidě, která může mít podíl na vzniku jícnových vředů nebo dokonce rakovině jícnu.

Pálení žáhy a překyselené žaludku není proto radno přehlížet a je vhodné působit proti němu preventivně tím, že se vyvarujete nečastějších zlozvyků, které na něm mohou mít podíl. O jaké se jedná?

Milujete pozdní večeře či noční svačinky

Pokud se pořádně „nafutrujete“ těsně předtím, než ulehnete na lože, zaděláváte si na problém. Pokud neleháte na vysokém polštáři, ale preferujete drobnější, který svědčí vaší krční páteři, na uzávěru žaludku doléhá tlak zkonzumované stravy. Dojít pak může k úniku obsahu žaludku, tedy žaludečních kyselin a stravy do jícnu a k pálení žáhy.

Konzumujete příliš velká jídla, nebo jíte příliš často

Čím více jídla zkonzumujete, tím pravděpodobnější je, že se „vydá na cestu“ vzhůru. Stejný důsledek může mít i neustálé zobání, kdy žaludek nestihne obsah strávit, ale už je zatížen další stravou.

Máte špatnou hodnotu BMI

Nadváha či obezita zpomalují průchod potravy trávicím traktem, což utváří tlak na podbřišek a uvolňuje svaly svěrače, které udržují obsah žaludku v žaludku, a nikoliv v jícnu. Proto se často pálení žáhy objevuje u osob s vyšší hodnotou BMI. Snížení váhy může proto při častém překyselení žaludku přinést úlevu.

Rádi si (nezřídka) přihnete

Alkohol pravděpodobně uvolňuje spodní ezofageální svěrač, tedy sval zodpovědný za svrchní uzávěru žaludku, který odděluje žaludek od jícnu. Zejména pokud pijete alkohol těsně před spaním a ještě si k tomu přidáte něco dobrého k snědku, riskujete uvolnění tohoto svalu a pálení žáhy.

Milujete špatné potraviny

Na omýlaných tvrzeních, že za pálení žáhy mohou smažená, tučná či pikantní jídla (dosaďte si typ potraviny podle toho, jakou verzi tvrzení znáte vy), zkrátka jídla kyselinotvorná, je sice něco pravdy. To, že by ale tyto kyselinotvorné potraviny v žaludku stimulovaly produkci žaludečních kyselin, a tím pádem způsobovaly pálení žáhy, je problematické. Představte si totiž přirozené prostředí žaludku, který každodenně vyprodukuje asi dva litry kyseliny chlorovodíkové, aby umožnil strávení snědeného jídla. To, zda jsou potraviny kyselinotvorné, už vnitřní prostředí žaludku příliš neovlivní.