Špatná pleť a psychika jdou ruku v ruce. Jak se zbavit stresu?

Akné, ekzém, vyrážky, lupénka, růžovka, alopecie, vitiligo či trichotilománie. Všechny tyto problémy mohou pramenit z vypjatého psychického stavu, potažmo stresu. To, nakolik má psychický stav vliv na kvalitu a zdraví pleti, se zabývá nové odvětví zvané psychodermatologie. Provázanost kožních chorob a psychiky je totiž pravděpodobně mnohem vyšší, než se předpokládalo. Dokládá to také zájem o toto odvětví. V České republice se během roku koná řada akcí zaměřených na psychodermatologii, a to jak pro laickou veřejnost, tak odborníky z řad lékařů.

Psychosomatika spojuje mysl a tělo

Psychodermatologie v sobě sdružuje informace z psychologie, psychiatrie, dermatologie a dalších lékařských oborů, základem je nicméně myšlenka psychosomatiky, tedy vlivu mentálního stavu na fyzický stav organismu.

Kůže a mysl jsou propojeny na mnoha úrovních. V kůži je řada zakončení nervů, které probíhají celým organismem. Není proto divu, že emoce mohou ovlivňovat nejen kůži, ale projevit se mohou i třeba gastrointestinálními obtížemi. Kdo by neznal bolest břicha „z nervů“ nebo průjem, stejně jako zvýšený krevní tlak při nervozitě.

Co se týče problémů s pletí, jako dobrý příklad poslouží akné. Když je organismus vystavený tlaku, začne uvolňovat řadu tzv. stresových hormonů, především kortizol. Ten vedle svých jiných aktivit navyšuje produkci kožního mazu, a odtud už je to jen „krůček“ ke vzniku pupínků a akné. O tom, že se pak pleť leskne jako dobře vyleštěný nábytek, hovořit ani netřeba. V případě některých autoimunitních onemocnění, jako je vitiligo, alopecie či lupénka, zase odborníci předpokládají, že stres může být jedním ze spouštěčů autoimunitní reakce.

Na každého stres působí jinak

Existuje také teorie cílových orgánů, podle níž mají různí lidé různé cílové orgány, na nichž se návaly stresu projevují. Může to být žaludek a projevem žaludeční vředy, hlava a související migrény nebo kůže, na níž se mohou objevovat vyrážky a další kožní problémy.

V případě řady kožních onemocnění je pak vedle terapie projevů onemocnění třeba i terapie psychologická či psychiatrická při vážnějších problémech, mentální hygiena či konzumace potravin podporujících odolnost vůči stresu při poruchách méně závažných.

Až za 30 % problémů s pletí může stres

Tím, nakolik je stres příčinou kožních problémů, se zaobírá řada studií. Ty naznačují, že až třicet procent pacientů dermatologie řeší vedle problémů s pletí i problémy psychologického charakteru. Během vývinu lidského plodu v děloze jsou buňky nervového systému, mozku a kůže stejného typu, propojení je tedy nevyhnutelné.

Jak si s problémy s pletí způsobenými stresem poradit? Pokud se jedná o krátkodobé projevy, například to, že se během zkouškového období zhorší akné, nenaděláte toho mnoho. Jedná se o krátké epizody stresu, vyzkoušet proto můžete cvičení, jógu, meditaci či psychohygienu. Jsou-li ovšem stresory dlouhodobého ražení, k těmto základním jmenovaných doporučením je vhodné zařadit i odbornou pomoc. V případě nejvážnějších poruch, například je pak vhodné zapojit medikaci, případně potravinové doplňky proti depresím.

Proti stresu zkuste doplňky stravy

Žádné doplňky stravy vás samozřejmě stresu samy o sobě nezbaví, v kombinaci s vyváženou stravou a přiměřeně aktivním životním stylem mohou nicméně odolnost organismu vůči mentální zátěži posílit.

Provázanost mezi stresem a výživou je významná. Proč byste měli během stresu doplňovat důležité vitamíny a minerály? Protože jejich spotřeba během psychického vypětí stoupá. Především u minerálů, jako je vápník a hořčík, které lidský organismus využívá pro vedení a přečtení nervových (elektrických) signálů, je třeba zajistit jejich dostatečný příjem, jinak se může objevit i překyselení organismu. Dostatečná antistresová výživa by měla zahrnovat živiny s vysokou biologickou dostupností. Na příjem kterých živin byste se tedy v rámci své antistresové strategie měli zaměřit?

Z minerálů je to rozhodně zmiňovaný hořčík, který je klíčový pro fungování nervové soustavy, přenos nervových vzruchů a aktivitu svalů, účastní se více než šesti set tělesných procesů.

Hořčíku bohužel v naší stravě konzumujeme stále méně. Pro psychickou pohodu je to ale dosti problematické, hořčík totiž navozuje relaxaci. S jeho nedostatkem se proto pojí podrážděnost, zhoršené kognitivní schopnosti, únava, špatná nálada. Protože reguluje reakci organismu na stres, jeho nedostatek má za následek horší schopnost vypořádat se vnějšími stresory. V případě chronické psychiké zátěže přitom může užívání doplňku stravy kombinujícího hořčík s antioxidačními vitamíny zmírnit její negativní dopady na organismus.

Zinek pro pohodu 

Pro psychickou pohodu a schopnost vypořádat se s vnějším nátlakem potřebuje organismus vedle magnézia také zinek. Ten se v největších koncentracích nachází v mozku, především hippokampu, a podobně jako magnézium hraje významnou roli ve formování reakce organismu na stres. 

Zinek je mimo to kofaktorem v produkci „hormonu štěstí“ serotoninu. Proto se užívání doplňku stravy se zinkem často předepisuje coby terapie deprese nebo lékaři přímo doporučují kombinovat jeho užívání s užíváním antidepresiv. Nedostatek zinku se naopak pojí s psychickými onemocněními a poruchami nervové soustavy, spojován bývá také s úzkostmi, depresemi, ztrátou paměti a problémy s učením.

B komplex vás při stresu podpoří

Nejen minerály je ovšem psychika člověka živa, důležité jsou i vitamíny, a ve vztahu k psychice především ty ze skupiny B, tedy thiamin (vitamín B1), ribloflavin (vitamín B2), niacin (vitamín B3), kyselina pantotenová (vitamín B5), pyridoxin (vitamín B6), biotin (vitamín B7), kyselina listová (vitamín B9) a kobalamin (vitamín B12). Klíčové jsou pro buněčný metabolismus a užívání doplňků se jejich obsahem může snížit negativní symptomy depresí.

Díky vlivu na buněčný metabolismus je vhodné užívat doplněk stravy s „béčkem“ po ránu, čímž si zajistíte přísun energie během dne. I tímto mechanismem podporují vitamíny ze skupiny B odolnost organismu vůči stresu, který tělo typicky vyčerpává. Vitamíny ze skupiny B mají přímý účinek na aktivitu neurotransmiterů jako serotonin, dopamin a noradrenalin v mozku, čímž opět pozitivně ovlivňují odpověď organismu na stres.

Kromě „béčka“ posílí organismus před vnějšími tlaky i „céčko“. Užívání jeho vysokých dávek v období výrazného stresu snižuje krevní tlak, vyplavování stresového hormonu kortizolu i subjektivní reakce na vnější stres. Vyzkoušejte doplněk stravy YOUNG 4 EVER by Brandeis Clinic pro zachování duševního i tělesného mládí, který obsahuje většinu důležitých živin pro vaši pohodu.

Trojka proti stresu

Do třetice se zaměříme na theanin, melatonin a griffonii, tedy nesourodou trojici aktivních látek, které ovšem mohou vaší psychiku za stresu výrazně podpořit.

• Theanin je aminokyselina, která se vyskytuje v zeleném čaji, o níž je prokázáno, že pozitivně ovlivňuje reakci organismu na psychologický i fyziologický stres, pozitivně působí i na vysoký krevní tlak.
• Melatonin je hormon, který produkuje epifýza. Jeho hlavním „úkolem“ v organismu je regulovat spánkový cyklus. Spánek a odolnost vůči stresu jsou nicméně úzce propojené, proto může melatonin od stresu ulevit.
• Extrakt z griffonia simplicifolia obsahuje 5-hydroxytryptofan, látku, která je v organismu prekurzorem „hormonu štěstí“ serotoninu a melatoninu, které posilují psychiku. Extrakt se proto využívá často jako přírodní alternativa konvenčních antidepresiv.