Kde se bere akné a mastná, lesklá pleť?

Kde se bere mastná pleť?

Její původ můžeme vystopovat v pilosebaceózních folikulách (také nazývaných pilosebaceózní jednotky). Ty se nachází všude na povrchu kůže. Jediné oblasti, kde je nenajdete, jsou chodidla a dlaně. V každém váčku najdeme kanálek, který je zakončený dermální papilou, vlasovým vláknem, mazovou žlázou a mazovým kanálkem. Ten ochraňuje a podporuje vlasové vlákno a umožňuje odtok kožního mazu, který by mohl žlázku ucpat. Díky kanálku se dostane maz na povrch kůže.

Kožní maz je holokrinní výměšek vypouštěný mazovými žlázami. Při jeho uvolňování dochází ke destrukci mazových buněk. Samotné slovo holokrinní znamená to, že dojde k sekreci mazových žláz, kdy uvolněný výměšek úplně zaplní buňku. Ta pak podlehne programované buněčné smrti (apoptóze) a celá se přemění na svůj vlastní výměšek.

Největší počet mazových žláz najdeme v T-zóně, zejména na čele, kde je jejich hustota 423 folikul na cm3. Na obličeji jsou mazové žlázy největší, zajímavé ale je, že jejich kanálky jsou mnohdy menší. A právě v tom pravděpodobně tkví příčiny akné.

Buňky v mazových žlázách zvané sebocyty, které utváří kožní maz, jsou zvláštním typem keratinocytů. Rozdělujeme je buď na nediferenciované, diferenciované nebo zralé. Nediferenciované jsou přichycené k bazální membráně. Posléze se diferencují centripetálně, tedy z periferie do centra alveolu. Zralé buňky jsou asi stokrát větší než bazální buňky. Jejich buněčné jádro se rozpadá, stejně jako celá zralá buňka a vzniká mastná olejová tekutina – kožní maz.

Kožní maz pleť také chrání

Kožní maz je olejovitá tekutina složená z triglyceridů, mastných kyselin, vosků, cholesterolu, esterů sterolů, diglyceridů a skvalenu. Prospěšný je pro zachování fungování epidermální ochranné bariéry a pro transport vitamínu E k povrchu pleti. Vitamín E pak působí antioxidačně a utváří vlastní antioxidační systém kůže pro boj s volnými radikály. Vedle toho podporuje regenerační a hojivé procesy v pleti a působí antibakteriálně.

Produkce kožního mazu se zvyšuje v období puberty vlivem působení pohlavních hormonů androgenů. Ty mají za následek zvětšení mazových žláz, proliferaci (buněčné dělení) sebocytů a ovlivňují také metabolismus kožních lipidů. Pilosebaceózní jednotky obsahují všechny metabolizující enzymy, které jsou nezbytné pro přeměnu Dehydroepiandrosteronu (DHEA) na nejsilnější androgen s názvem dihydrotestosteron (DHT). Ten je mimo jiné zodpovědný za mužské plešatění. V kontextu akné a pleti nás však zajímá spíše jeho vliv na pokožku. Nadměrně aktivní mazové žlázy jsou důvodem mastící se, lesklé pleti. Sebocyty navíc mohou produkovat vlastní androgeny vznikající z cholesterolu za účasti cytochromu P450. Cholesterol se přeměňuje na pregnenolon, prekurzor estrogenu. Androgeny pak zvyšují množství produkovaného kožnímu mazu. Právě proto se mnoho přístupů redukujících mastnou, aknózní pleť zaměřuje právě na roli hormonů ve tvorbě kožních mazu.

Důležitý je nicméně i hydrolipidní film kůže (někdy také nazývaný kyselinový ochranný plášť). Toto ochranné, mírně kyselé prostředí tvoří kožní maz, pot, a dokonce nečistoty na povrchu kůže. Je však nezbytné pro správné fungování pleti a její ochranu před bakteriemi a dalšími patogeny, stejně jako předčasným rozpadem kožních buněk. Mastné pleti se možná proto můžeme chtít zbavit, ale tento hydrolipidní vrstvu si rozhodně chceme na kůži zachovat a nenarušovat ji.

A jak vzniká akné?

Akné se objevuje kvůli ucpání a zánětu mazových žláz, jednoho z typů pilosebaceózních jednotek. Primárním pupínek akné (léze) je mikrokomedon. Ten není pouhým okem viditelný, ale je již první známkou zánětu v pleti. Rozvinout se však může v nezánětlivý komedon nebo hůře, do již zánětlivé papule, pustle či noduly různé velikosti.

Hlavní příčiny jsou tři:

Pozměněná folikulární keratinizace

Svrchní část vlasového folikulu je složena ze stratum corneum, které musí podlehnout optimálnímu procesu deskvamace. U normální pleti dochází k tomu, že odumřelé kožní buňky putují skrze kůži nahoru až k povrchu, a pleť následně opouští skrze vlasový folikul. Komedon se začíná formovat v důsledku nesprávné deskvamace folikulární výstelky. Ta by měla kůži opustit v podobě drobných, jemných částic. Jestliže se však epitel odlučuje ve větších částech, může mí problém folikulem prostoupit, a tím pádem může dojít k ucpání póru. Důvodem, proč vznikají větší částice, může být nadprodukce kožního mazu, kvůli němuž k sobě buňky pevněji přilnou. Když se pak keratotický „špunt“ pod folikulárním pórem zvětšuje, pór se zvětšuje a začíná být viditelný – stává se uzavřeným komedonem. Jakmile se pór rozšíří, vzniká otevřený komedon, tedy hovorově tzv. černá tečka.

Hyperplazie mazové žlázy

Bazální vrstva pilosebaceózní jednotky neustále produkuje nové buňky. Ty syntetizují kožní lipidy a podstupují apoptózu (programovanou buněčnou smrt), při níž uvolňují svůj buněčný obsah do folikul. Kožní maz tak vlastně reprezentuje jedno ze závěrečných etap diferenciace buněk sebocytů. Je výsledkem hromadění cytoplazmatických lipidových kapiček. Následuje buněčná dezintegrace a uvolnění jejich obsahu do folikul. Tato proliferace kožního mazu může mít za následek, že se odumřelé kožní buňky spojí dohromady a ucpou vlasový folikul, čímž utvoří mikrokomedon. Odtud je pak už jen krůček ke komedonu, černé tečce. Její barvu způsobuje oxidace melaninu a lipidů v kožním mazu.

Proliferace P. acnes:

Propionibacterium acnes (P. acnes) je anaerobní bakterie, která prospívá v prostředí s malým množstvím kyslíku. Vyskytuje se v pilosebaceózních folikulách. Oxidativní stres, kterému tyto jednotky působení volných radikálů podléhají, mohou prostředí, které je pro P. acnes zcela nevhodné, změnit na takové, v němž se naopak těmto bakteriím daří. P. acnes pak prospívá a může začít produkovat enzymy a další látky, které mohou dráždit pleť a být příčinou jejího zánětu kolem ucpaného póru. Nadměrné množení P. acnes hydrolyzuje (rozkládá za spotřeby vody) triglyceridy v kožním mazu až na volné mastné kyseliny kyseliny. Hydrolýzou tak může dojít ke vzniku mikrokomedonu. Z něhož je to už jen krokem k zánětlivému akné. Přímý podíl může mít P. acnes na vzniku zánětu v pleti také tím, že generuje prozánětlivé enzymy (lipázy, proteázy, hyaluronidázy).