Keratinocyty

Keratinocyty tvoří 90 % všech buněk nejsvrchnější vrstvy kůže, epidermis. Rozdíly v síle a pevnosti kůže například na ploskách nohou, krku či obličeji jsou dány právě rozdílem obsahu keratinových bílkovin produkovaných rozdílnými typy keratinocytů.

Keratinocyty v kůži hrají prim

Hlavním úkolem keratinocytů je chránit organismus před mikrobiálními, virovými, plísňovými a parazitickými ohroženími, stejně jako před UV paprsky, svojí aktivitou také minimalizují ztrátu vody z kůže a chráni ji před přehřátím.

Podle výzkumů se účastní mnoha biochemických procesů v kůži, mimo jiné acidifikace epidermis, degradace DNA, metabolismu a transportu mastných kyselin, buněčné regenerace, místní odpovědi imunitního systému, diferenciace kmenových buněk, a dokonce vzniku tumorů. Keratinocyty svým působení také podporují hojení pleti a její regeneraci.

Jaký je životní cyklus keratinocytů?

Na to je třeba zopakovat si stavbu kůže – ta je tvořena třemi vrstvami, a to epidermis na povrchu, dermis a podkožím. Epidermis můžeme dále rozdělit na dalších pět vrstev.

V bázalní vrstvě, nehlubší vrstvě epidermis, vznikají bazální keratinocyty mitózou, tedy dělením jiných bazálních keratinocytů. Některé z takto vzniklých buněk zůstávají v bazální vrstvě, kde plní „rodičovskou“ úlohu a dělí se na další keratinocyty, a nazýváme je kmenové buňky.

Ostatní buňky pak počínají proces diferenciace a postup k povrchu kůže skrze spinózní až ke granulání vrstvě epidermis. V ní dochází k částečné apoptóze a postupnému rozpadu buněčných organel a jádra.

Následně tyto buňky postupují k vysoce keratinizované skvamózní vrstvě, a stávají se plochými buňkami, které se v průběhu času od kůže odloučí coby odumřelé kožní buňky, čímž jejich životní cyklus končí.

• V každé své fázi přitom produkují tyto buňky rozdílné množství i typy keratinových bílkovin.