Programovaná buněčná smrt
Apoptóza je jedním z typů buněčné smrti, kterou způsobí programaný sled událostí vedoucí k eliminaci buněk, aniž by ovšem došlo k uvolnění potenciálně škodlivých látek z buňky do okolního prostředí.
Důležitý obranný mechanismus organismu
Apoptóza hraje klíčovou roli v rozvoji a zachování zdraví organismu tím, že odstraňuje staré, nepotřebné či nezdravé tělesné buňky. Lidský organismus takto nahrazuje zhruba jeden milion buněk za vteřinu. Příliš vysoká nebo naopak nízká frekvence apoptózy je příčinou mnoha onemocnění. Neprobíhá-li apoptóza tak, jak má, buňky, které by měly být z organismu odstraněny, mohou být naopak posíleny a stát se v podstatě „nesmrtelnými“. Stává se tak například při rakovině nebo leukémii.
Funguje-li ale apoptóza až příliš dobře, eliminuje až příliš buněk, což může vést k vážným poškozením tkání, příkladem tohoto fungování jsou neurodegenerativní poruchy jako Alzheimerova, Huntingtonova či Parkinsonova choroba.
Programované buněčné smrti se využívá například i při injekčních či mrazových lipolýzách, kdy jsou do programované buněčné smrti uvedeny tukové buňky, které následně organismus lymfatickým systémem vyloučí. Výsledkem je zhubnutí ošetřované oblasti.
