Vitamíny v těhotenství. Přečtěte si, které potřebujete a které vám možná chybí

Na příjem jakých vitamínů v těhotenství by si měly dát nastávající maminky pozor?

Vitamín B12

2.5 – 6 mg

Dostatek vitamínu B12 je důležitý pro všechny, nejen pro těhotné. U žen je pro zdraví plodu třeba, aby jeho hladina byla dostatečná před početím i v době těhotenství.

U některých živin je velmi složité, téměř nemožné získat jich každý den dostatečné množství ze stravy. Patří mezi ně zejména kyselina listová a vitamín D, stejně jako jód a právě vitamín B12.

Užívání vitamínu B12 spolu s kyselinou listovou je účinnější než samostatné užívání kyseliny listové coby prevence vrozených poruch jako je rozštěp páteře (spina bifida) či anencefalie, které zejména v případě druhé zmíněné nemusí být slučitelná se životem.

Vitamíny pro těhotné by ženy měly užívat alespoň tři měsíce před plánovaným početím a následně i po dobu prvních tří měsíců těhotenství.

Jód

150 – 250 mg

Děti žen, které před a během těhotenství nepřijímaly dostatečné množství jódu, jsou podle zjištění britských vědců náchylnější k tomu mít nižší verbální inteligenci, problémy se čtením i porozuměním psaného textu.

Jód je klíčový pro rozvoj mozku, kromě toho je jej v organismu třeba dostatečné množství i pro produkci hormonů. Naopak jeho nedostatek je jednou z hlavních, ne-li hlavní příčinou vzniku poškození mozku, kterým lze předejít. Objevit se může hluchota a zpomalení vývoje dítěte. Nedostatek jódu při těhotenství může mít za následek také potrat a předčasný porod.

Dvě porce mořských ryb týdně a k tomu tři porce mléčných produktů denně (sklenice mléka, jogurt, kousek sýra) pokryjí denní potřebu jódu organismu.

Selen

60 – 75 mg

Nedostatek selenu může negativně ovlivnit imunitní systém a podle názoru některých lékařů může zvýšit riziko samovolného potratu. Ženy často přijímají až o 30% selenu méně, než by podle doporučení lékařů měly.

Přitom není tak složité jej do stravy zahrnout, para ořechy jsou jeho významným zdrojem. Pokud si jich dáte hrst (asi 25g) denně, pokryje to nároky organismu na tuto živinu během těhotenství i v období kojení.

Hořčík

270 – 320 mg

Během těhotenství napomáhá hořčík budovat, ale i opravovat a zhojovat tělesné tkáně. Jeho nedostatek může být spjat se zpomalením vývoje plodu a preeklampsií. Během tohoto pro matku i dítě nebezpečném stavu dochází k prudkému růstu tlaku ženy, kdy může dojít k selhání jater a ledvin a kvůli změnám v průtoku krve v cévách placenty k dalším poruchám růstu plodu v děloze.

Dobrým zdrojem hořčíku jsou stejně jako v případě selenu para ořechy, pro pokrytí potřeb organismu v těhotenství i během kojení taktéž postačí ona hrst ořechů denně. Kromě toho se můžete spolehnout i na minerální vody s obsahem tohoto minerálu.

Kyselina listová

400 – 600 mg

Kyselina listová patří mezi vitamíny z B-komplexu a co se týče těhotenství, patří mezi nejdůležitější živiny vůbec. Její dostatečné množství působí preventivně proti vrozeným poruchám nervového systému, které ovlivňují zdraví a vývoj mozku a míchy. Preventivně působí také proti anémii.

Ze stravy získáte kyselinu listovou ze zelené listové zeleniny, třeba ze špenátu, mangoldu nebo římského salát či kapusty. Dalšími zdroji jsou vejce, brambory a celozrnné pečivo. Ty dokáží pokrýt běžné denní požadavky organismu, které činí asi 200 mg denně.

Při snaze otěhotnět je nicméně třeba tento příjem navýšit o dalších 400 mg denně. Vhodné je proto zařadit užívání doplňků stravy s dostatečným množstvím kyseliny listové.

Vitamín D

10 mg

Nastávající maminky potřebují dostatek vitamínu D, aby nenarozenému miminku předaly tento vitamín do zásoby. Během prvních měsíců života by v opačném případě mohlo dojít k poruchám tvorby kostí v důsledku nižšího obsahu minerálních látek v nich, které mohou vyústit až v jejich měknutí. Dojít přitom může i měknutí kostí lebečních. Objevit se tak může onemocnění zvané křivice (rachitida).

Mezi hlavní zdroje vitamínu D patří ryby bohaté na tuky jako losos, makrela a sardinky, dále pak vejce. Nejlepším způsobem, jak získat vitamín D, nicméně zůstává vystavit svou pleť slunečnímu záření alespoň na patnáct minut denně. Abyste měli jistotu, že máte tohoto významného vitamínu dostatek, zvolte doplněk stravy, který vám v denní dávce dodá 10 mg.

Riboflavin (vitamín B2)

1.4 – 2 mg

Riboflavin tělo potřebuje, aby jeho buňky mohly vyrábět energii. Bez jeho příjmu se objevuje únava a malátnost, v případě těhotenství může dojít ke zhoršení symptomů těhotenské anémie. Těhotné ženy ale riboflavinu často přijímají málo.

Není přitom nic složitého jej ze stravy získat, stačí zařadit alespoň tři porce mléčných produktů denně.

Železo

14 – 17 mg

V průběhu těhotenství organismus žen potřebuje utvořit větší množství krve, k čemuž je nutné i dostatečné množství železa. Nedostatek železa neboli anémie může způsobit během těhotenství nejeden problém včetně předčasného porodu. Železo je také důležité, aby se k plodu mohl dostat kyslík.

Dostatečné množství železa získáte z konzumace červeného masa, ořechů (zejména kešu), zelené zeleniny, sardinek a luštěnin. Protože však nedostatkem železa trpí nezanedbatelné procento žen i mimo těhotenství, ve stavu očekávání doporučují někteří lékaři užívat i doplňky stravy, které zajistí jeho adekvátní příjem.

Vápník

200 – 300 mg

Vápník napomáhá růstu kostí dítěte a působí preventivně proti úbytku kostní hmoty u matky. Napomáhá také správnému fungování oběhové, svalové a nervové soustavy.

Mezi hlavní zdroje vápníku ve stravě patří mléčné produkty, tmavě zelená listová zelenina, mandle a mořské ryby.

Užívání každého doplňku stravy konzumujte se svým obvodním lékařem, gynekologem anebo porodníkem.