Ve vitamínech pro těhotné je nejdůležitější kyselina listová, ale důležitých je jich mnohem víc

Kde se vlastně v organismu bere rozdíl v poptávce po živinách v běžném životě a v těhotenství? Odpověď je nasnadě, poptávku po živinách navyšují dva faktory, vyvíjející se plod a jeho metabolické nároky a fyziologické změny ženina těla.

Vyvážená výživa matky v období těhotenství je nezbytná jak pro samotnou budoucí rodičku, tak pro správný vývoj dítěte. Pozor, stravování matky v době těhotenství může ovlivnit vývoj ještě nenarozeného jedince až do dospělosti. Absence či nedostatek některých živin prokazatelně způsobují vrozené abnormality a vývojové vady. Gestační podvýživa je příčinou vyšší nemocnosti potomka a jeho náchylnosti k chronickým onemocněním jako diabetes, hypertenze a nemocím kardiovaskulární soustavy v dospělosti.

Kyselina listová v těhotenství

Kyselinu listovou organismus potřebuje pro správný metabolismus aminokyselin a nukleových kyselin (DNA, RNA). Její dostatečná hladina je snad nejdůležitější pro vývoj embrya a plodu, tedy vývojových stadií, pro něž je typické rychlé buněčné dělení. Konkrétně je kyselina listová nutná pro uzavření neurální trubice v časných stadiích těhotenství a užívání doplňků stravy s jejím obsahem vykazují snížení výskytu defektů neurální trubice o 69 %. Jedná se například o anacefalii či rozštěp páteře, defekty mající vážné, až fatální následky. Protože k uzavření neurální trubice dochází mezi 21 a 27 dny od početí, tedy v době, kdy žena o těhotenství často neví, je vhodné v momentě, kdy o těhotenství žena uvažuje, začít užívat doplňky stravy pro těhotné s kyselinou listovou.

Vedle vlivu na nervovou soustavu může nedostatek kyseliny listové zapříčinit i další vrozené vady, jako je rozštěp rtu, patra či malformace končetin či kardiovaskulární malformace. Zvýšená koncentrace homocysteinu v krvi, typická pro těhotenství bez dostatečného příjmu kyseliny listové, bývá spjata s vyšším rizikem předčasného porodu, nízkou porodní hmotností, nízkou placentární hmotností, preeklampsií a dokonce potratem. Důvodů, proč se na příjem kyseliny listové v těhotenství zaměřit, je skutečně mnoho!

Podle doporučení by měly doplňky stravy obsahovat mezi 400-800 μg kyseliny listové, dbát by ale těhotná měla i na stravu bohatou na kyselinu listovou.

Vitamín A pro těhotné - pozor na nedostatek i nadbytek

Dostatek vitamínu A je pro zdravé těhotenství nezbytný. Jeho formy se totiž účastní regulace exprese genů, buněčného dělení a diferenciace, růstu a vývoje, ovlivňují zrak a obranyschopnost. Jsou nezbytné pro správný vývoj embrya a plodu, například kyselina retinová se účastní vývoje srdce, očí, uší a končetin.

Nedostatek vitamínu A v těhotenství bývá naopak spjat se špatnou imunitou, vyšší nemocností a náchylností k infekcím a v nejhorším případě novorozeneckou úmrtností. K těmto komplikacím nicméně dochází spíše ve vývojových státech, v zemích rozvinutých není nedostatek vitamínu A natolik častý.

Doporučení pro těhotné činí 750 μg denně vitamínu A. Toto množství však nepřekračujte, ve vysokých dávkách je totiž vitamín A toxický a může být příčinou vrozených vad. Z tohoto důvodu je žádoucí přestat během těhotenství používat kosmetické produkty s retinolem nebo jinými formami vitamínu A proti vráskám, nadměrné pigmentaci a akné.  

Vitamín B6 proti ranním nevolnostem

Tak jako většina vitamínu ze skupiny B, podílí se také vitamín B6 v těle na řadě procesů, mimo jiné ovlivňuje fungování nervového systému, formování a aktivitu červených krvinek, aktivitu steroidních hormonů, syntézu nukleových kyselin a vznik niacinu. Vitamín B6 má tři formy, pyridoxin, pyridoxal a pyridoxamin.

Těhotné by měly přijímat minimálně 1,9 mg vitamínu B6 denně. Již od 40. let 20. století se zkoumá vliv vyšších dávek vitamínu B6 na ranní nevolnosti spjaté s těhotenství, a podle dostupných studií může v tomto ohledu jeho dostatečný příjem ulevit. Aby byl vitamín B6 vůči nevolnostem účinný, je třeba jej přijímat výrazně vyšší množství než 1,9 mg denně, jedná se o dávky až 80 to 100 mg denně. V tomto rozmezí nehrozí toxicita vitamínu B6 a negativní vliv na vývoj plodu.

Riboflavin proti preeklampsii

Riboflavin se účastní energetického metabolismu a antioxidačních procesů. Těhotné ženy by jej měly konzumovat 1,4 mg denně. Jeho nedostatek bývá spojován s preeklampsií, vážným stavem, kdy se v těhotenství zvyšuje krevní tlak, podíl bílkovin v moči a dochází k otokům a silným krvácením. Za následek může mít dokonce úmrtí rodičky. Příčiny preeklampsie nejsou v současnosti uspokojivě objasněné.

Vitamín B12 ovlivňuje geny a DNA

Vitamín B12 vyžaduje organismus coby kofaktor dvou enzymů. První z nich přeměňuje homocystein na aminokyselinu methionin, který se účastní metylace DNA, procesu ovlivňujícího během embryonálního a fetálního vývoje expresi genů, diferenciaci buněk a formování orgánů. Jeho dostatečný příjem v těhotenství je tedy životně důležitý.

Je-li vitamínu B12 při těhotenství v těle nedostatek, zvyšuje se hladina homocysteinu, která bývá spjata s negativní projevy včetně preeklampsie, předčasného porodu, nízké placentární váhy, nízké porodní váhy, potratu a poruch neurální trubice.

Těhotné by proto měly užívat mezi 6 až 30 μg vitamínu B12.

Pro vitamín D sluníčko nestačí

S vitamínem D bývá často problém, a to nejen u těhotných žen, ale i u seniorů a dospělých. Ti všichni včetně maminek v očekávání by měly přijímat minimálně 50 μg denně.

V organismu se sice syntetizuje po osvícení kůže UVB zářením po dobu asi 15 minut (doba nutné expozice se liší podle geografické polohy, ročního období i barevného odstínu pleti a dalších faktorů), protože je ale nutný pro zdravý kostí a další procesy, je vhodné si jeho příjem pojistit užíváním doplňků stravy nebo potravinami obohacenými o vitamín D (mléka, džusy, cereálie).

Nedostatek vitamínu D v těhotenství bývá spjat s riziky pro matku i nenarozené dítě. Objevit se může preeklampsie a gestační diabetes, u dětí potom nízká porodní váha.

Vitamín K aneb krevní vitamín

Poptávka po vitamínu K u žen v těhotenství nevzrůstá, držet by se proto nastávající maminky měli doporučeného příjmu 90 μg denně ve věku 19 až 50 let a 75 μg denně ve věku 14 až 18 let.

Placentární přesun vitamínu K je nízký, všechny nové narozené děti tedy trpí nedostatkem vitamínu K. Část novorozenců má dokonce tak nízkou hladinu vitamínu K, že u nich dochází k problému se srážlivostí krve a krvácením. Proto je třeba příjem vitamínu K před porodem navýšit.

Biotin pro vývoj miminka

Biotin potřebuje organismus coby kofaktor pro enzymy karboxylázy a pro proces biotinylace, tedy propojení molekul biotinu s dalšími molekulami, například bílkovinami a nukleoproteiny. Pro tyto dva procesy je třeba organismu během těhotenství dodávat biotin, jelikož jsou přítomné a klíčové během rychlého dělení buněk, typických pro vývoj plodu.

Doporučení, kolik biotinu během těhotenství přijímat, jsou momentálně na stejné úrovni jako pro ženu netěhotnou, tedy 30 μg denně.

Antioxidanty vitamín C a vitamín E

Oxidační stres je pěkný prevít, negativně působí na tělesné tkáně, stárne kvůli němu naše pleť a také v těhotenství není nijak prospěšný, naopak může být příčinou preeklampsie. Proti oxidačnímu stresu nejlépe působí antioxidanty, a vitamín C společně s vitamínem E patří k těm nejsilnějším. Jejich užívání zlepšuje stav těhotenské hypertenze či preeklampsie. Přijímat byste proto měli minimálně 400 mg denně „céčka“ a 15 mg denně „éčka“ pro zdravé fungování organismu, v případě antioxidace během těhotenství dokonce více než dvojnásobné dávky.