Překyselení organismu: Je zdravější salát nebo steak?

Teorie o překyselení organismu na každou potravinu nahlíží z hlediska toho, zda je alkalická či acidická, respektive v organismu alkalizující či okyselující, tedy jakým směrem ovlivňuje naše tělesné pH.

Člověk, tvor mírně zásaditý

Na fungování lidského organismu se podílí řada faktorů, díky nimž buňky a tkáně pracují tak, jak mají. Vliv má mimo jiné hydratace, teplota, příjem a dostupnost důležitých živin a pH. pH, jehož zkratka označuje „potenciál vodíku“, vyjadřuje obsah iontů vodíku v daném roztoku. Čím více iontů je, tím nižší je pH, a tím pádem je roztok kyselejší.

V organismu je hodnota pH důležitá, protože lidské tělo pro své zdraví a fungování vyžaduje stálou hodnotu pH, která se příliš neodchyluje od lehce alkalické 7,365.

Škála pH se pohybuje od nuly, která je naprosto kyselá, až po hodnotu 14, která je zcela alkalická. Hodnotu 7 lze tak považovat za neutrální.

Onemocnění z překyselení organismu

Co se týče pH, nejdůležitější je jeho hodnota v krvi. Jen drobné vychýlení přináší zdravotní komplikace. Díky obranným mechanismům těla se ale pH krve skutečně nijak zásadně během života nemění. Když je pH blízké ideální hodnotě 7,365, je krev nejlepším prostředí pro transport kyslíku a dalších živin. Hodnotu pH udržují na žádoucí výši především činnost ledvin. Ty z těla filtrují nadbytečné kyseliny a prostřednictvím moči dochází k jejich vyloučení. Organismus má navíc své zásadité zásoby, kterými může kyseliny neutralizovat.

Jestliže však konzumujeme až příliš kyselinotvorných potravin, ledviny zatěžujeme a jejich detoxikační kapacita může být snížená. Přebytečné kyseliny se pak začínají hromadit v našich tkáních. K velkému nárůstu kyselin v organismu nedochází přes noc, ale dlouhodobě.

Jaké jsou nejčastější zdroje překyselení organismu?

Příčiny překyselení organismu. Znáte ty nejčastější? Překyselení organismu lze považovat za civilizační onemocnění 21. století. Podle některých odborníků, především Kurta Tupperweina, autora knihy Pryč s kyselostí stojí překyselení organismu za mnoha zdravotními problémy.

Tento stav pak může vést k řadě zdravotních komplikací, především úbytku kostní a svalové hmoty a snížení hustoty kostí, kyselé vnitřní prostředí bývá navíc spokojováno i s ledvinovými kameny, artrózou, metabolickým syndromem a některými onkologickými onemocněními.

V případě konzumace převážně kyselinotvorných potravin se podle této studie z roku 2014, která zkoumala více než 60 tisíc žen, zvyšuje také riziko rozvoje diabetu II. typu oproti stravě založené na konzumaci zásadotvorných potravin. Jestliže vás téma překyselení organismu, jeho zdravotní rizika a možnosti, jak svůj organismus posílit a alkalizovat, zajímá, přečtěte si knihu Kurta Tepperweina Pryč s kyselostí.

Acidóza čili překyselení organismu je rozhodně zdraví v dlouhodobém horizontu zhoršující stav, který snižuje schopnost vlastní detoxikace organismu, jenž je kvůli tomu náchylnější k onemocněním.

Jaké jsou znaky překyselení organismu?

• Dlouhodobá únava
• Osteoporóza, řídnutí kostí
• Lámavé vlasy a nehty
• Problémy s udržením či získáním optimální tělesné hmotnosti
• Bolesti hlavy
• Artróza
• Častá nemocnost
• Problémy s trávením
• Problémy s alergiemi a kandidózami

Na vině překyselení organismu ale zdaleka nejsou jen kyselinotvorné potraviny. V našem těle kyseliny přirozeně vznikají činností svalů, dýcháním a trávicími procesy, vliv na jejich formování má stres, toxiny ze znečištěného zevního prostředí, kouření, nedostatek spánku, a dokonce užívání farmak.

Alkalizující strava aneb Nebuďte kyselí

Přirozené tělesné procesy neovlivníme, množství nadbytečných kyselin lze nicméně neutralizovat alkalizující stravou, která navíc nepodporuje jejich další formování. Jaká jsou hlavní pozitiva stravování založeném na konzumaci alkalizujících potravin?

Tím, že dochází k posunu kyselého vnitřního prostředí k zásaditému, se snižuje nadměrný růst kvasinek, vzniká prostředí nepříznivé po řadu patogenů, dochází k úpravě tělesné hmotnosti, zlepšení kvality kostí, podporuje se růst svalů a správné fungování tělesných buněk i zdraví kardiovaskulární soustavy. Dále můžete zaregistrovat kvalitnější spánek, zlepšení kognitivních schopností a lepší koncentraci, více energie i úlevu od nepříjemných chronických onemocnění.

Alkalizující potraviny

Říkáte si, že byste alkalizující stravě dali šanci, ale nevíte, po jakých potravinách sáhnout? Chybu neuděláte především s rostlinnou stravou. Skvělé jsou všechny druhy zeleniny, nejlepší pak syrová a tmavě zelená. Dejte si špenát, hlávkový salát nebo brukvovité, tedy brokolici a květák. Alkalizaci organismu podpoří i dýně, brambory a sladké brambory nebo třeba červená řepa, bílkovinami nabité luštěniny, klíčky a houby, dopřejte si také rozmanité druhy semínek a ořechů a nezapomínejte na česnek, cibuli, pórek či zázvor.

Ani ovoce se nemusíte bát, melouny, citróny, hroznové víno či jahody a jablka budou to pravé. Ale pozor, třeba borůvky, švestky a brusinky jsou (sice mírně, ale přece) kyselinotvorné. Nevyhýbejte se celozrnným produktům, ale hledejte trochu exotiky, třeba amarant, jáhly nebo quinou, detoxikaci a alkalizaci podpoří také zelený ječmen či pšenice a zelené řasy jako chlorela či spirulina. Kromě toho můžete proti překyselení organismu bojovat doplňkem stravy ANTI-ACID by Brandeis Clinic, který obsahuje důležité minerály, jejich zásoby se při překyselení vyčerpávají, tedy vápník, hořčík, sodík a draslík.