Toxiny

Za normálních okolností imunitní systém, ledviny a játra společně pracují na vyloučení toxinů z organismu. Může se ovšem stát, že hladina toxinů v organismu přesáhne jeho kapacitu je vyloučit. Pak se toxiny hromadí. Léta o tom nemusíme mít ani ponětí, nicméně jednoho dne nahromaděné toxiny mohou nemocí či jinak negativně projevit. Proto je vhodné snažit se vystavování toxinům vyhýbat.

Tři typy toxinů

Toxiny jako látky, které škodí celkovému zdraví organismu, lze rozdělit na tři typy, a to toxiny vnitřní, toxiny vnější a toxiny získané z „toxického“ chování.

Mezi vnější (environmentální) toxiny řadíme například látky z průmyslu znečišťující životní prostředí, zubní amalgámy ze rtuti či stříbra, rtuť v mořských rybách, olovo obsažení ve starých barvách, roletách a konzervách, hliník obsažený v antiperspirantech a deodorantech. Dále plísně ve špatně větraných prostorech jako jsou koupelny či sklepy, pesticidy. Externím toxinům bývají vystaveni také horníci či mechanici. Zdrojem toxinů může být i špatná kvalita vzduchu v budovách větraných klimatizací, nekvalitní voda či jídlo, kouř (nejen cigaretový), kosmetické a čistící produkty, léky i ultrafialové záření ze slunce. Významnými toxiny jsou také ftaláty a bisfenol A.

Kromě toxinů, kterým je naše tělo vystaveno z životního prostředí, produkuje i lidský organismus sám toxiny, například v průběhu chronických infekcí, alergických reakcích. Mezi vnitřní toxiny se řadí také citlivost na různé typy potravin (lepek, mléčné výrobky, vajíčka).

Třetím typem zdroje toxinů je takzvané toxické chování, které zahrnuje zejména nadměrný stres a nevhodně zvolená strava založená na konzumaci vysokého množství trans-tuků, průmyslově zpracovaných potravin a cukru.

Naše slovníkové heslo pojednává o toxinech v kontextu detoxifikace a zdravého životního stylu. Označení toxin lze definovat i z hlediska medicínského, pak je definicí „jedovatá substance produkována živými buňkami či organismy nebo syntetická substance vznikající umělým zpracováním.“