Typy plešatění: Když se s problémem už narodíte aneb vrozená hypotrichóza

Hypotrichózy, jichž existuje mnoho druhů, bývají důsledkem genetických odchylek nebo vývojových vad embryí. Jsou popsány stovky typů genetických hypertrichóz. Jedinci, kteří tímto onemocněním trpí, často trpí dalším fyzickým či mentálním postižením.

Tím, jak začínáme lépe rozumímět lidskému genomu, jsou vědci schopni stále lépe chápat, proč a zejména jak genetické vady ovlivňují ztrátu vlasů. Nicméně i když vědci chápou genetiku a biochemii související s hypotrichózou, léčba zůstává stále stejně složitá. Většina hypotrichóz ani v současnosti nemá žádnou známou léčbu.

Několik forem hypotrochózy stojí za zmínku, protože se v populaci objevují relativně běžně nebo také proto, že jsou zajímavé za účelem hlubšího pochopení chování vlasových folikul.

Vrozená aplazie

Aplasia cutis congenita či vrozená aplazie je vývojová vada, kdy se z vědě doposud neznámých důvodů již během embryonálního vývoje nedostatečně zformuje kůže. Novorozeně se může narodit s částí kůže, která vypadá jako otevřená rána či vřed. Tato vada se většinou objevuje vzadu na hlavě. V případě, že je oblast malá, kůže ji překryje a na hlavě zůstane obyčejná jizva.

To se může stát ještě v době, kdy je plod v děloze, a na hlavě poté zůstává pouze oblast, na níž se nenachází žádné vlasové folikuly, tudíž z ní nemohou vyrůstat ani žádné vlasy. V případě, že se dítě narodí s rozsáhlejší vrozenou aplazií, bývá obvykle třeba operace, při níž se vyřízne postižená tkáň a uzavře se zdravou kůží. Největším důvodem operace nebývá estetická stránka věci, ale spíše to, že otevřená rána je potenciálním místem vstupu infekce do organismu. Čím rychleji si vada zhojí, tím lépe.

Typy plešatění: Androgenní alopecie aneb striktně mužská záležitost. Nebo ne? Androgenní alopecie je zodpovědná za více 95% problémů, které muži řeší s plešatěním. Dámy tento problém naštěstí většinou řešit nemusí, ačkoliv se najdou (bohužel) i výjimky.

Trojúhelníková alopecie

Trojúhelníková alopecie či alopecia triangularis je stav podobný vrozené aplazii. Objevuje se ve většině případů již od narození a týká se trojúhelníkové oblasti kůže a vlasů nad „kouty“. Z dosud neznámých důvodů u některých lidí nepodporuje kůže růst vlasových folikul. Děti se sice nerodí s otevřenými vřídky tak jako u vrozené aplazie, nicméně dlouhodobé výsledky bývají téměř totožné – vznik holých míst, kde nevyrůstají vlasy. Postižená oblast může být chirurgicky odstraněna nebo na ni mohou být implantovány vlasové folikuly z jiných míst hlavy.

Typy plešatění: Za jizvící alopecii může zánět. Zbavit se ho ovšem není lehké Jizvící alopecie (cicatricial alopecia) je skupina onemocnění projevujících se ztrátou vlasů. Diagnostikována je zhruba u tří procent pacientů, které problém plešatění řeší se svými lékaři. Jedná se o záležitost, která postihuje jak muže, tak ženy, a to bez rozdílu věku.

Vrozená atrichie

Vrozená či papulární atrichie je zcela unikátním typem plešatosti. Jedná se o první onemocnění projevující se ztrátou vlasů způsobené vadou jediného genu. Ačkoliv se na atrichii nahlíží jako na formu hypotrichózy, toto „škatulkování“ nemusí být natolik přesné. Lidé s vrozenou atrichií se mohou totiž narodit s hlavou plnou vlasů jako každé jiné dítě. Nicméně již v raném dětství všechny vlasy ztratí a nové jim již nenarostou.

Normální vlasové váčky se spoléhají na chemickou komunikaci mezi dvěma základními typy buněk – keratinocyty, které formují vnější epitel kůže, a firoblasty (neboli dermálními papilami). Tyto skupiny buněk spolu musí komunikovat skrze biochemické signály, aby zajistily správný růst vlasů a chod vlasového cyklu. Buňky musí zůstat v blízkém kontaktu, aby mohl proces probíhat. Jedna populace buněk není schopna zajistit růst vlasů bez přijatého signálu od druhé populace buněk.

Samotný mechanismus vrozené atrichie není vědcům dosud zcela známý, nicméně je evidentní, že vlasové váčky vstoupí do své první klidové fáze, telogenu, v časném dětství a zmíněné dva typy buněk se od sebe oddělí. Epitel vlasového folikulu se zatáhne, když folikul vstupuje do klidové fáze vlasového cyklu. Obvykle by buňky dermální papily zůstaly v blízkém kontaktu s epitelovými buňky, nicméně v případě vrozené atrichie tomu tak není.

Namísto toho ustupují buňky dermální papily hlouběji do kůže a příliš daleko od epitelových buněk na to, aby s nimi dokázaly udržovat komunikaci. Bez ní již nemůže dojít k další anagenní, růstové, fázi a vlas tak znovu nevyroste. Vrozená atrichie je sice genetickou záležitostí a objevuje se v rodinách, nicméně se tato vada genu může objevit i spontánně u embrya rodičů, kteří touto vadou sami netrpí.

Typy plešatení: Telogenní efluvium způsobuje šok a stres. Takže radši relaxujte! Efluvium je ztráta vlasů, kterou definuje nepřirozený vývoj růstového cyklu vlasu. Rozlišujeme dva druhy, telogenní a anagenní. My se dnes zaměříme na první zmíněné.