Doba, po jakou ultrafialové záření spálí pleť
Minimální erytémová dávka je v dermatologii užívaný termín značící množství ultrafialového záření, které po dopadu na pleť během 24 hodin způsobí zánět, respektive spálení pleti. Oproti tomu existuje druhý termín, a to minimální melanogenní dávka (MMD, z anglického Minimal Melanogenic Dose) značící množství záření, po němž dojde k viditelnému opálení pleti.
Jak tyto termíny chápat?
Předpokládejme, že nechráněnou pleť vystavíme poprvé ultrafialovému záření. Pro stanovení minimální erytémové dávky se zaznamenává její stav po dobu 24 hodin. Minimální množství osvitu, po němž dojde k viditelnému začervenání, tedy prvnímu projevu spálení pleti, je pak stanoveno jako minimální erytémová dávka.
Začervenání, ke kterému dochází typicky krátce po osvitu a vymizí během několika málo hodin, je obvykle způsobeno žárem záření, a nejedná se tedy o erytém daný ultrafialovými paprsky. Právě proto se minimání erytémová dávka zaznamenává až po 24 hodinách.
Opalování pleti
Minimální melanogenní dávka, tedy opálení pleti, se měří dokonce po ještě delší době, až po sedmi dnech. Minimální dávka záření, která zapříčiní opálení viditelné po sedmi dnech, je pak stanovena jako minimální melanogenní dávka. Proč tak dlouhý časový rozestup? Aby měla kůže dostatek času syntentizovat nový melanin.
Obě tyto hodnoty jsou u každého jedince individuální, co se týče opalování na přirozeném sluníčku se proto příliš nevyužívají. Nejčastěji tyto pojmy nachází své využití u solárií, kde je nutné přesně stanovit dobu, jakou má jedinec v zařízení strávit, aby došlo k opálení, ale zároveň se zamezilo škodlivému spálení pleti.
