Přečtěte si soupis všech možností, jak se zbavit keloidů

Steroidové injekce

Menší keloidy mohou steroidové injekce kompletně odstranit. U větších jizev se steroidy využívají ke změkčení keloidu. Dojde také ke zmenšení objemu, který je třeba odstranit. Steroidové injekce navíc připraví keloid na excizi a předchází jeho návratu. Steroidové injekce také dokáží keloidy vyhladit. Je ovšem třeba zdůraznit, že keloidy mohou po ošetření ještě více zčervenat kvůli zvýšené stimulaci povrchových krevních cév.

Většina keloidů reaguje na steroid zvaný triamcinolon. Další metodou je pak použití steroidy naimpregnované náplasti, která se na jizvu aplikuje vždy na 12 hodin denně.

Terapie steroidovými injekcemi často vyžaduje více ošetření. Pokud je navíc keloid větší, může se po úspěchu terapie objevit i přebytečná kůže. Steroidová terapie může být i příčinou atrofie tkáně, nebo způsobit hypopigmentaci (ztrátu pigmentu), zejména u osob s tmavší pletí.

Excize

U velkých keloidů je nutné podstoupit excizi. Vedle je excize je však třeba provést ještě další léčbu, která sníží pravděpodobnost návratu keloidu. Bez této nadstavby je téměř 100% riziko, že se keloid po chirurgické excizi vrátí, a to ještě s větší rozlohou.

Mechanismus rozvoje keloidní jizvy není v současnosti zcela znám. Vyšší riziko rozvoje keloidu se objevuje u zranění, která mají problémy s kontaminací či infekcemi. Excize keloidu s pečlivým ohraničením může být efektivním řešením i pro stále se vracející keloidy. Po excizi je vhodná radioterapie, ať už pomocí rentgenového záření či karbonovými ionty, kdy dochází ke snížení rizika opakovaného návratu keloidu Vhodným pozákrokovým ošetřením jsou i steroidové injekce či tlakové obvazy, které se přikládají na oblast, odkud byl keloid vyříznut.

Radioterapie

Radioterapie patří mezi nejagresivnější typy léčby keloidních jizev. Nejprve dochází k excizi, po níž následuje právě krátká radioterapie. K tomuto typu ošetření je však vhodné sáhnout až v případě urputně vracejících se keloidů, kdy není možné návratu zabránit jinými cestami, protože radioterapie zvyšuje v dlouhodobém horizontu riziko rozvoje onkologických onemocnění. Toto ošetření je kvůli své kancerogenní povaze vhodné pouze pro keloidy na končetinách, nikoliv například na hrudi či břiše. U extrémně odolných či velmi deformovaných keloidů může být ovšem radioterapie efektivním mechanismem, jak snížit riziko jejich návratu, společně v kombinaci s chirurgickou excizí. V tomto případě se někdy implantují malé částice („semínka“) radioaktivního materiálu do zóny rány po odstranění keloidu.

Tlakové krytí

Podle některých dermatologů působí stejně jako silikonové krytí také kompresní krytí z jiných materiálů. Ideální je, když jsou vzduchotěsné a chrání jizvu před přímým kontaktem se vzduchem. Toto krytí se používá 12 až 24 hodin denně po dobu několika týdnů.

V případě keloidů, které se formují na ušních lalůčcích v důsledku neodborného piercingu či náušnic, se doporučují kompresní náušnice. Obvykle se toto krytí využívá poté, co je keloid odstraněn chirurgicky. Pak je nutné jej nosit 24 hodin denně.

Laser

Pulzní barvivové lasery mohou být efektivní ve vyrovnávání keloidů, navíc dokáží redukovat výraznou červenou barvu jizev. Účinnost je vyšší při odstranění zarudnutí, velikost keloidů bohužel bývá často zachována. Léčba je bezpečná a nepříliš bolestivá, ale bývá také třeba vícero ošetření. Lasery na bázi oxidu uhličitého se většinou využívají po aplikaci steroidových injekcí při léčbě keloidů na zádech.

Cryoshape/kryoterapie

Technika známá jako Cryoshape keloid zevnitř zmrazí. Jedná se o revoluční metodu léčby keloidů, protože při tomto ošetření se během jediného sezení odstraní 100% keloidních jizev na obličeji, a 75-95% keloidů jinde na těle. Tato technika také snižuje riziko opětovného rozvoje keloidní jizvy.

Při kryoterapii dochází ke zmražení tkáně. Využívá se buď samostatně nebo v kombinaci s dalšími typy ošetření, zejména se steroidovými injekcemi. V raných fázích může zastavit růst keloidu. Zároveň však může způsobit vznik bledých oblastí v místech ošetření.

Keloidní a hypertrofická jizva není totéž! Mnoho lidí se domnívá, že keloidní jizvy a hypertrofické jizvy jednou jsou. To je ale omyl. Mají sice společné znaky, ale zároveň se od sebe také liší. A to dost zásadně.

Kryochirurgie

Další metodou, jak odstranit keloidy, je kryochirurgie. Je velmi podobná metodě, jakou ze zmrazují bradavice za použití tekutého vodíku. Ošetření je nutné opakovat každé tři až čtyři týdny. Pro lepší výsledky je možné kryochirurgii kombinovat se steroidovými injekcemi.

Interferon

Interferony jsou bílkoviny, které produkuje imunitní systém a organismu napomáhají zbavit se virů, bakterií a dalších problémů. Současné studie přislibují, že interferonové injekce dokáží zmenšit velikost keloidů. V současnosti je v hledáčku dermatologů látka imiquimod, který stimuluje organismus k vlastní produkci interferonu.

Cytotoxické léky

Tento typ léků zpomaluje růst tkáně a často se využívá při chemoterapii. Mezi dva nejčastěji využívané typy léků se řadí 5-fluorouracil and bleomycin. Injekčně se aplikují do jizvy a mohou se využít opět samostatně nebo v kombinaci s dalšími typy ošetření. Mezi nežádoucí efekty tohoto ošetření se řadí bolestivost, zesvětlení a kožní poruchy.

Fluorouracil

Injekce této látky využívané při chemoterapii, samostatně nebo se steroidy, se využívají i pro léčbu keloidů.

Není jizva jako jizva, liší se původem i svou léčbou. Udělejte si v tom pořádek Každá jizva má svůj příběh. Jenže my nežijeme s indiány v rezervaci, abychom byli nuceni nechávat si tyto „známky z boje“ na kůži pro společenskou prestiž. Klidně se je můžeme nechat odstranit, v současné doby existuje mnoho způsobů.

Retinoly

Obvykle se sice využívají v případech akné nebo proti vráskám, vykazují nicméně efekt také při topické či injekční aplikaci na keloid. Lékaři je však příliš často jako první terapii nedoporučují, protože se při jejich použití tradičně nedosahuje velmi výrazných výsledků.