SLES, povrchově aktivní látka, který se využívá jako detergent v čistících prostředcích
Sodium laureth sulfát se využívá především v čistících produktech, kdy snižuje povrchové napětí omývaných povrchů, zlepšuje také pěnění produktů. Ve srovnání s SLS (sodium lauryl sulfát) je jemnější, ale přitom účinný. Najdeme jej proto v produktech na mytí obličeje i celého těla či tělových a vlasových šamponech, jejichž účinnost zvyšuje – napomáhá promíchání vody a produktu s kožním mazem a nečistotami, které je pak možné snáze opláchnout.
Negativně působí na kůži
Dlouhodobé používání produktů s obsahem sodium laureth sulfátu může způsobovat nadměrné vysoušení pleti i vlasů a narušuje funkci ochranné kožní bariéry. Podobně jako sodium lauryl sulfát i sodium laureth sulfát dráždí kůži, a v čím vyšší se v produktu vyskytuje koncentraci, tím je dráždivější. V šamponech navyšuje jejich pěnivost a může až přílišně odstraňovat kožní maz ze skalpu. V důsledku toho se může objevovat svědění hlavy a lupy nebo dokonce vypadávání vlasů.
Ačkoliv se ve spojitosti s ním často hovoří o rakovinotvorných účincích, žádné vědecké potvrzení této hypotézy dosud neexistuje. Nejčastěji se vyskytuje v zubních pastách a ústních vodách, vlasových šamponech a kondicionérech, tekutých tělových mýdlech a dekorativní kosmetice.
Nebezpečí kontamice karcinogenní látkou
Problematická je nicméně jeho potenciální kontaminace dioxanem, která je závislá na jeho výrobním procesu. Dioxan je karcinogen, který zůstává v těle ve zvýšené hladině dlouho po styku s ním, protože játra jej neumí účinně metabolizovat.
