Elektromagnetické záření o vlnové délce mezi 700 nanometry až 1 milimetrem
Infračervené záření řadíme k elektromagnetickému záření, jehož vlnová délka se pohybuje mezi 700 nanometry až 1 milimetrem. Infračervené záření není lidským okem viditelné, vnímat jej však můžeme jako teplo. Má podobné záležitosti jako viditelné světlo, tedy je možné jej odrážet i polarizovat. Infračervené vlny jsou delší než vlny viditelného světla, kratší než radiové vlny. Jeho frekvence je mezi 300 GHt a 400 THz, tedy vyšší než u mikrovlnného záření, ale nižší než u viditelného světla.
Vnímáme ho jako teplo
Infračervené záření rozlišujeme na tzv. blízké a vzdálené. Blízké infračervené záření má vlnovou délku blízkou viditelnému světlu, vzdálené je bližší mikrovlnnému zářením. Delší je vlnová délka záření, kdy je velká zhruba jako špendlíková hlavička, kratší pak zhruba ve velikosti tělesných buněk. Je to vzdálené infračervené záření, které vnímáme v podobě tepla, ať už jedná o teplo ze slunečního záření, ohně nebo topení. Reagují na něj naše na teplotu citlivá nervová zakončení v kůži.
Zdrojem infračerveného záření je teplo a tepelné záření, tedy každý objekt, která mý nějakou teplotu, vyzařuje také infračervené záření. Dokonce i lidské tělo nebo kostka ledu vyzařuje jisté množství tohoto typu záření.
Podporuje kolagen a elastin?
Infračervené záření se v poslední době začalo využívat v kosmetickém a relaxačním průmyslu, zkoumá se jeho vliv na produkci kolagenu a elastinu v kožních buňkách fibroblastech, a také jeho účinek na pleť poškozenou fotostárnutím, v souhrnu tedy jeho vliv na redukci vrásek a jemných rýh, pigmentací a zpevnění pleti.
Diskutuje se nicméně také to, zda dlouhodobá expozice infračervenému záření nemůže pleť naopak oxidačním stresem a související urychlenou degradací kolagenu a elastinu poškozovat. Proto se již v současnosti některé krémy či pudry zaměřují na to před negativním vlivem infračerveného záření pleť chránit.
