Podoby kyslíku, které mají za následek vznik škodlivých volných radikálů
Volný radikál je atom či skupina atomů, který má jeden nebo více nespárovaných volných elektronů. Mohou mít pozitivní, negativní nebo neutrální náboj.
Vznikají jako nutné meziprodukty při mnoha biochemických reakcích, nicméně když jich vznikne nadměrné množství, mohou výrazně poškodit široké spektrum makromolekul. Význačným rysem volných radikálů je jejich extrémně vysoká chemická reaktivita, která je příčinou problémů, jež v organismu způsobují.
Kyslíkové radikály
Existuje mnoho typů radikálů, ale největší pozornost dostávají ty, které se v biologických systémech derivují z kyslíku a jsou známy jako reaktivní formy kyslíku. Kyslík má obvykle dva nespárované elektrony a právě díky nim je velmi náchylný ke vzniku radikálů.
Radikály kyslíku jsou generovány konstantně jako běžná součást aerobního života. Vznikají také během mnoha enzymatických reakcích. Jejich nadbytek vzniká například v bílých krvinkách, buňkách vystavených abnormálnímu prostředí a ionizujícímu záření.
Biologický vliv reaktivních forem kyslíku
Kyslíkové radikály nemají na organismus jen negativní vliv, v těle likvidují patogeny. Když je jich však příliš, mohou na buňky působit toxicky a poškozují různé typy makromolekul včetně tuků, bílkovin a nukleových kyselin. Poškozují také buněčné membrány.
