Krystalická alfa-hydroxykyselina, která se využívá v kosmetice, farmakologii i průmyslu
Kyselina vinná byla izolována ze své soli, hydrogenvinanu draselného (vinný kámen) kolem roku 800 alchymistou Jabir ibn Hayyanem.
První pozorování chirality
Moderní proces izolace vyvinul v roce 1769 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele. Významnou roli hraje kyselina vinná v objevu chemické chirality. Tyto její vlastnosti poprvé pozoroval v roce 1832 Jean Baptiste Biot, který si všiml její schopnosti rotovat polarizované světlo. Na jeho výzkum navázal Louis Pasteur. Ten zkoumáním tvarů krystalů vinanů objevil, že jsou chirální. Ručním roztříděním krystalů pak Pasteur poprvé utvořil kyselinu L-vinnou.
Tato přirozeně se vyskytující krystalická organická kyselina se nachází v mnoha druzích rostlin, zejména v révě vinné. Její sůl, hydrogenvinan draselný vzniká při procesu výroby vína a kyselina vinná je tím pádem jednou z hlavních kyselin ve víně, které určují její senzorické i další vlastnosti.
Podporuje exfoliaci a omlazení pleti
Tato alfa-hydroxykyselina působí antioxidačně, její využití v kosmetice nicméně dosud není tak široce prozkoumáno jako v případě jiných alfa-hydroxykyselin, jako například kyseliny glykolové či mléčné. Podporuje nicméně jemnou exfoliaci pleti a využívá se proto v peelinzích, stimuluje produkci kolagenu (čímž zlepšuje vzhled vrásek a povadlé pleti) a působí proti akné.
Kyselina vinná a její deriváty mají širokou škálu využití na poli farmakologie. Ve spojení s kyselinou citronovou jsou součástí produkce efervescentních (šumivých) solí, které zlepšují chuť léků. Také v průmyslovém odvětví nachází své použití, utváří kovové ionty vápníku a hořčíku. V zemědělství a průmyslu kovů se využívá jako chelační činidlo v hnojivech půd a pro čištění kovových povrchů z hliníku, mědi, železa a slitin těchto kovů.
Hydrogenvinan draselný v kombinaci s jedlou sodou a utváří prášek do pečiva. Kyselina vinná se přidává do potravin a slouží jako antioxidant a propůjčuje jim svoji typickou kyselou chuť.
