Hypertenze

Vysoký krevní tlak se týká významné části populace, za následek přitom může mít mnoho kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu a mrtvice. Rozšíření tohoto onemocnění bývá dáváno za vinu nezdravému životnímu stylu v kombinaci s nevhodnou stravou, tedy nedostatku fyzické aktivity, užívání tabáku a alkoholu, obezitou, a stravě založené na vysokém obsahu sodíku. Může být i také výsledkem reakce organismu na léky nebo vedlejším projevem jiné choroby, například onemocnění ledvin.

Vysoký krevní tlak bývá obecně definován jako tlak vyšší než 140 na 90 mm rtuťového sloupce.

Diagnóza hypertenze bývá stanovena v momentě, kdy jeden či obě měření dosahují vysokých hodnot, jak systolické (tlak, kterým srdce pumpuje krev do těla), tak diastolické (tlak, kdy je srdeční sval v klidu a plní se krví). V praxi to znamená, že systolický tlak přesáhne hodnotu 140 a diastolický 90.

Krevní tlak je síla, kteru vynaloží krev proti stěnám krevních cév a magnituda této síly závisí na srdečním výdeji a odporu krevních cév.

Příčin je mnoho

Mezi hlavní příčiny hypertenze patří nepochybně akutní stres, intenzivní cvičení a další faktory, které dokáží poměrně rychle zvýšit krevní tlak i u osob, které mívají jinak krevní tlak v normě. Proto vyžaduje diagnóza hypertenze vícenásobné měření v průběhu času.

Krevní tlak se přirozeně zvyšuje s věkem, jak arterie tvrdnou a zužují se. Kardiovaskulární onemocnění se na vzrůstu krevního tlaku též podílejí, a působí to i opačně: u osob starších padesáti let zvyšuje riziko kardiovaskulární choroby vysoká hodnota systolického tlaku.

Vliv má samozřejmě obezita, nezdravá strava založená na přesolených, vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, nadužívání alkoholu a kouření. Velkou mírou přispívají k rozvoji hypertenze také genetické faktory.

Co se týče pohlaví, jsou muži ohroženi hypertenzí více v mladším věku, ženy naopak ve vyšším, nicméně riziko zůstává takřka stejné pro každého.

Tichý zabiják

Sama o sobě nemá hypertenze zřetelné symptomy. Z dlouhodobého hlediska nicméně vede ke komplikacím, které způsobuje postupné zužování krevních cév. Často se proto hypertenzi přezdívá „tichý zabiják“. Způsobovat může také problémy v orgánech, které vysoký krevní tlak postihuje. Dlouhodobá hypertenze může mít za následek aterosklerózu, kdy se v zužujících krevních cévách formují nánosy. Z aterosklerózy pak mohou pramenit komplikace:

• zvětšení či oslabení srdečního svalu až do bodu, kdy již není schopno „pumpovat“ dostatečné množství krve a dojde k srdečnímu selhání
• aneurysma
• zužování cév, což je problematické zejména v ledvinách, srdci, mozku a dolních končetinách a může vést k infarktu, mrtvici či amputaci nebo selhání ledvin
• krvácení či praskání cév v oku a s tím související problémy se zrakem nebo dokonce oslepnutí (hypertenzivní retinopatie)

Jak hypertenzi léčit?

Mezi hlavní způsoby, jak působit proti akutně vysokému tlaku, zahrnují změny v životním stylu a prevenci dalšího zvyšování, stejně jako užívání léků na jeho upravení.

Mezi změny životního stylu patří snížená konzumace soli, omezení konzumace alkoholu, navýšení spotřeby zeleniny a ovoce, stejně jako ořechů, semínek a jader, pravidelná fyzická aktivita (alespoň třicet minut denně, pěkrát až sedmkrát týdně), omezení nebo úplná restrikce kouření a snaha vyhnout se stresu.