Aminokyselina vyskytující se přirozeně v těle savců včetně lidí. Ačkoliv ji organismus sám utváří, s rostoucí hladinu se stává toxickým a pro organismus nebezpečným
Homocystein je aminokyselina, z níž si však organismus nedokáže skládat bílkoviny. Vyskytuje se především v krvi. Homocystein se do organismu nedostává stravou, ale organismus jej syntetizuje z jiné aminokyseliny methioninu.
Pozor na onemocnění srdce a kardiovaskulární soustavy
Vysoká či zvýšená hladina homocysteinu může podporovat zánětlivé procesy v tenkých vrstvách endotelových buněk tvořících výstelku na vnitřní straně cév. Jestliže nedojde k poklesu množství homocysteinu v krvi, ale jeho zvýšená hladina přetrvává, může dojít k poškození žil, tepen a kapilár.
Tepny mohou začít kornatěn, ztenčovat se v důsledku hromadění vápníku a krevních lipidů a rozvinout se může ateroskleróza, vážné kardiovaskulární onemocnění vedoucí ke snížení množství životně důležitého kyslíku přiváděného do tkání. I další problémy srdečně-cévní soustavy jako výskyt krevních sraženin, srdečního infarktu či mrtvice bývá dáván do souvislostí se zvýšenou hladinou homocysteinu.
Příčinou je špatná strava
Vysoká hladina homocysteinu je častější u osob konzumujících velké množství živočišných bílkovin na úkor ovoce a zeleniny. Jeho hladinu navyšuje také konzumace kávy, roli hraje také pohlaví a věk – hladina homocysteinu má tendenci narůstat s vyšším věkem, častěji se vyskytuje u mužů než u žen.
Kromě stravovacích zvyklostí má na obsah homocysteinu v krvi negativní vliv i stres. Adrenalin a noradrenalin, dva hormony, které organismus při stresové zátěži produkuje, jsou metabolizovány v játrech v procesu využívajícím methylované formy některých vitamínů ze skupiny B.
Játra v důsledku toho již ale nemohou zpracovávat homocystein, a jeho hladina roste. Vedle toho, že negativně působí na srdce a cévy, může mít homocystein neblahý vliv při bolestech hlavy, padání vlasů a zvyšovat riziko Alzheimerovy choroby či spontánního potratu.
Dopřejte si vitamíny ze skupiny B
S pomocí vitamínů ze skupiny B lze však homocystein opětovně recyklovat na methionin nebo jej přeměňovat na důležitou aminokyselinu cystein. Nejdůležitější je v tomto ohledu kyselina listová (vitamín B9), pyridoxin (vitamín B6) a kobalamin (vitamín B12).
