Fytochemikálie

Fytochemikálie patří mezi neesenciální živiny, což znamená, že je lidský organismus pro své bezproblémové fungování nutně nepotřebuje. Jejich příjem nicméně může zdraví organismu podpořit.

Rostliny fytochemikálie produkují v rámci obranných reakcí, podobně nicméně tyto látky působí i v lidském organismu. Fytochemikálií existují tisíce druhů, mezi nejznámější patří lykopen typicky se vyskytující v rajčatech, isoflavony v sóje a flavonoidy v ovoci.

Vedle toho propůjčují fytochemikálie rostlinám a jejich plodům zářivé barvy, a usnadňují tak jejich opylování tím, že lákají hmyz.

Každá skupina fytochemikálií působí rozdílně. Mimo jiné se jedná o:

• Antioxidanty – řada fytochemikálií působí antioxidačně a chrání tělesné buňky před oxidativní poškozením, redukovat také mohou výskyt některých typů rakoviny. Mezi fytochemikálie s antioxidačním účinkem patří allyl-sulfidy v cibuli, pórku a česneku, karotenoidy v mrkvi a ovoci, flavanoidy v ovoci a zelenině a polyfenoly vyskytující se v čaji a hroznovém víně.
• Hormonální působení – isoflavony, které se vyskytují v sóje, dokáží napodobit aktivitu lidských estrogenů, a díky tomu mohou ulevit od symptomů menopauzy a osteoporózy.
• Stimulace enzymů – indoly, které najdeme především v zelí, stimulují enzymy inhibující účinky estrogenu, díky čemuž mohou snižovat riziko rakoviny prsu. Dalšími fytochemikáliemi, které mají vliv na aktivitu enzymů, jsou inhibitory proteinázy vyskytující se v sóje a fazolích a terpeny v citrusových plodech a třešních.
• Vliv na replikaci DNA – saponiny, které se vyskytují ve fazolích, vstupují do procesu náhrady buněk DNA, čímž mohou preventivně působit proti multiplikaci rakovinných buněk. Kapsaicin z pálivých papriček chrání DNA před negativním vlivem karcinogenů.
• Antibakteriální účinek – allicin z česneku působí antibakteriálně.
• Mechanický účinek – některé typy fytochemikálií se fyzicky váží k buněčným stěnám, čímž brání přilnutí patogenů. Proantokyanidiny jsou zodpovědné za tento účinek u brusinek, jejichž konzumace snižuje riziko infekcí urinárního traktu a zlepšují zdraví dutiny ústní.

Kde vzít fytochemikálie, abychom jich měli dostatek? Měly by být bežnou částí denní stravy. Fytochemikálie obsahuje řada potravin, vyjma těch vysoce průmyslově zpracovaných, jako jsou cukrovinky či tvrdý alkohol. Oproti tomu produkty z celozrnné mouky, zelenina, ořechy, semínka, luštěniny, ovoce a bylinky jsou na fytochemikálie vyloženě bohaté. Abyste zajistili jejich dostatečný příjem, zaměřte se na konzumaci ovoce a zelininy, jichž byste během dne měli sníst pět až devět porcí.

Fytochemikálie se většinou získávají z rostlin, jsou zpracovány a následně je můžete získat v podobě potravinových doplňků.

Na základě jejich chemické stavby je rozdělujeme do několika skupin:

• Karotenoidy, mezi něž patří alfa-karoten, beta-karoten, lutein, lykopen či zeaxanthin, se v těle mohou přeměňovat na vitamín A.
• Další třídou jsou flavonoidy, to jsou například:

1. Antokyanidiny, které se nachází v červených, modrých a fialových pigmentech bobulí a hroznového vína
2. Flavanoly, které se nachází v čaji, čokoládě, bobulích, hroznovém víně a jablcích
3. Flavanony vyskytující se v citrusových plodech
4. Flavonoly, které se nachází v řadě druhů ovoce a zeleniny
5. Flavony, které najdeme v celeru a pálivých papričkách
6. Isoflavony typické pro sóju a další luštěniny

Další fytochemikálie obsahují látky jako:

• Resveratrol (hroznové víno, arašídy)
• Lignany (semínka, ořechy)
• Fytosteroly pro snížení vysokého cholesterolu
• Indol-3-carboninol (brukvovitá zelenina)
• Kurkumin (kurkuma)
• Chlorofyl (zelené ovoce, zelenina, bylinky)