Skupina chemikálií, které se vyskytují v širokém spektru produktů a jsou potenciálně zdravotně škodlivé
Tato skupina chemikálií nachází využití ve stovkách produktů, mezi něž patří i hračky, podlahové krytiny a tapety z vinylu, detergenty, lubrikační oleje, obaly potravin, léky či produkty osobní hygieny, jako jsou laky na nehty, laky na vlasy, balzámy po holení, mýdla, šampony či parfémy.
Prvním ftalátem využívaným v kosmetice byl dibutylphthalate (DBP) za účelem plastifikace laků na nehty, které díky jeho obsahu vydržely na nehtech déle a neolupovaly se. Dále pak v lacích na vlasy, ty s jeho obsahem sice fixují účes, ale ponechávají mu flexibilitu. Druhým známým ftalátem je diethylphthalate (DEP), který se využívá jako fixátor vůně. DBP, stejně jako DMP (dimethylphthalate) se již nevyužívají, pouze DEP je složkou kosmetických produktů i v současnosti.
Ftaláty a lidské zdraví
O tom, jaký účinek ftaláty mají na lidské zdraví, se stále vedou diskuze. Podle některých vědeckých panelů jsou rizika expozice ftalátům žádná či minimální, podle jiných odborných autorit je vystavování ftalátům rizikové. Co podle nich hrozí?
Některé ftaláty jsou neškodné, jiné toxické. Toxické ftaláty mají negativní vliv na endokrinní systém a reprodukční soustavu.
Studie nic nedoložily
Děti, stejně jako všichni ostatní konzumenti, jsou ftalátům vystaveny dennodenně z mnoha různých zdrojů, vzduchu, léků, potravin, plastů, vody a kosmetiky. Podle Americké akademie pediatrie je v moči dětí vystaveným ftalátům z kosmetických produktů péče o dítě (dětské šampony, pudry) vyšší hladina metabolitů ftalátů. Studie se nicméně již nezabývala účinkem a zdravotními riziky plynoucími z ftalátů. Provedené studie nicméně naznačují, že využití ftalátů v kosmetice od roku 2004 klesá.
